Původ a principy jógy
Slovo jóga má svůj původ v sanskrtském jug, které označuje spojení, sjednocení - sanskrt je jedním z nejstarších jazyků, který hraje v Indii a jihovýchodní Asii podobnou roli jako v Evropě latina. Pokud bychom šli více do hloubky, zjistíme, že sanskrt nevyjadřuje fyzickou, nýbrž energetickou realitu tohoto světa.
Jóga ale znamená také Samadhi, osvícení, ukončení koloběhu života a smrti. Jogíni totiž věří v zákon karmy a reinkarnace a ten vysvětluje, že duše na sebe bere tak dlouho nová těla, dokud se nezbaví všech pout, která si skrz své předchozí těla a mysli způsobila.
Patanjaliho jógasútra
Patanjali byl mudrc, kterému jógový svět vděčí za jeho unikátní dílo - 197 súter (aforismů - stručných, ale hlubokých rčení), které jógu objasňují a popisují ji jako cestu o osmi krocích.
Celá jóga podle Patanjaliho sestává z osmi částí (v originále Ashta - osm, Anga - úd, větev, člen, část), které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují:
1. Jama - Varování
2. Nijama - Doporučení
3. Ásana - Tělesné pozice
4. Pránájáma - Dechová cvičení
5. Pratjáhára - Odpoutání pozornosti od smyslových impulzů
6. Dhárana - Koncentrace
7. Dhjána - Meditace
8. Samádhi - Osvícení
Jáma a Nijáma
Každý z nás se zřejmě někdy dostane do situace, kdy není zrovna jednoduché rozhodnout se, jakým způsobem se zachovat k druhým, případně jak naložit se svým vlastním problémem. Ať už jde o obchodní jednání, výchovu dítěte nebo třeba zbavení se zlozvyku, často je snadnější poslechnout prověřená doporučení, než si dlouhé hodiny lámat hlavu a nakonec si nebýt jistý vlastním úsudkem.
Přestože se na západě jóga proslavila jako cvičení ásan (pozic), jsou to právě doporučení týkající se postoje k sobě samému a k okolí, kterými osmibodový návod (ashta anga jóga) ke spokojenému životu začíná. Jógových doporučení je deset a dělí se na tzv. Jámy a Nijámy:
Jáma
Ahimsa - nenásilí
Satja - pravdivost
Astéja - nekradení
Brahmačárja - zdrženlivost
Aparigraha - nelpění, nehrabivost
Nijáma
Sauča - čistota
Santóša - spokojenost
Tapas - disciplína
Svádhjája - studium, sebepoznání
Íšvara Pranidhána - úcta k vyššímu principu
Ásana - má byt pevná a příjemná
I když jsou ásany další z osmi částí jógy, Patanjali se o nich zmiňuje pouhou jednou sútrou - Sthiram Sukham Asanam, ásana má být pevná a příjemná. Jak je to možné, když právě ásany jsou tím, na čem dnes drtivá část jógy na západě stojí?
Oním pevným a příjemným držením těla (ásanou) má totiž Patanjali na mysli pozici ve zkříženém sedu, ve které není sedící rozptylován překážkami a potřebami těla a může se soustředit na další části jógy (viz níže). A právě taková pozice by měla být pevná a příjemná.
Na to se zaměřila Hatha jóga [hata], která rozvinula cvičení ásan (udává se až 84.000 ásan) a očistných technik, které mají za úkol tělo zbavit právě takových neduhů, které by zájemci o další části jógy dlouhé sedy znepříjemňovaly.
Pránájáma - život je nepřetržitým sledem nádechů a výdechů
Pránájáma, dýchací techniky nebo přesněji kontrola (ájáma) vitální energie (prány), ovlivňuje naši pozornost soustředěným dýcháním. Kdo dokáže svůj dýchací proces vnímat a regulovat, ten má o dostatek energie postaráno. Což se při dalších technikách (koncentrace a meditace) hodí přnejmenším jako prostředek proti usínání.
Dech je zároveň prvkem, díky kterému dokážeme například zchladit nebo zahřát tělo, slouží jako most mezi tělem a myslí a jeho kontrolou zároveň kontrolujeme právě mysl a rychlost s jakou produkuje další a další myšlenky.
Rytmus dechu je navíc propojen se srdečním rytmem v poměru cca 1:4, proto zpomalením dechu dokážeme snadno zpomalit i činnost srdce.
Pratjahára - svět venku vs. svět uvnitř
Vědomým dýcháním stahujeme svou pozornost od vnějšího prostředí a okolností dovnitř, k sobě. Přestaneme-li zároveň vnímat tok informací svými smysly, dostáváme se k části, která se v jógových kruzích nazývá pratjáhára.
Koncentrace, meditace, samádhi
Každý z nás už jistě o nějaké koncentrační technice slyšel. I když se od sebe mohou lišit, v principu zůstávají stejné - všemi se mysli předkládá vždy jedna věc. Na tu se má cvičící zaměřit a nechat tak odeznít všechny ostatní myšlenky. Někdy je prostředkem dýchání, jindy určitý předmět a můžeme se setkat i s vizualizací.
Jen tak nehybně sedět může být ale zpočátku docela náročné. Budeme-li však postupovat postupně, a začneme s koncentrací až poté, co ovládneme tělo ásanami a zklidníme mysl pránájámou a pratjáhárou, pravděpodobně se pro nás takové sezení stane příjemnou a ravidelnou
záležitostí.
Poslední tři části jógy - dháranu (koncentrace), dhjánu (meditace) a samádhi (osvícení) představují dokonalé ovládnutí mysli.
Samádhi
Samádhi je šťastný návrat domů, kdy po dlouhé, namáhavé a dobrodružné cestě je uhašena odvěká žízeň nektarem nesmrtelnosti.
Okamžik, kdy se naše já spojí v tomto poznání s Božským Já, je jako rozbřesk po dlouhé temné noci. Kapka splynula s oceánem, paprsek splynul se sluncem. Končí veškeré utrpení, bolest, strach a úzkost (duhkha).
Vědomí toho, kdo poznal a uskutečnil, je tak jasné a čisté, že vnímá vibraci Já jako světlo a tón. Tento nezapomenutelný prožitek mění natrvalo a v základu jeho život. Neztotožňuje se už s tělem, myslí, smysly, pocity a city, vlastnostmi, světskými stavy a vztahy. Nic nemůže otřást jeho vnitřní blažeností. Řetězec karem se rozpustil a přestal poutat všechno, co dříve poutal. Átma-džňání je si vědom svého božského bytí - neohraničeného, neměnného, věčného. Objevuje v sobě celý vesmír a je s ním ztotožněn.